Znáte film Marečku podejte mi pero? Je to československá filmová legenda, v níž se objevuje řada vtipných scén nejen z prostředí školních lavic. Kupříkladu pan Kemr tam pronese slavnou větu, že „devatenácté století se také nazývá stoletím páry“, což souvisí s průmyslovou revolucí. V této době se započalo s výrobou parního stroje, který poháněl parní lokomotivy, a železnice se stala na dlouhou dobu dominantním dopravním prostředkem, bez něhož by lidé nedokázali postupovat dál po linii technického pokroku. Parní stroj sice nahradily jiné pohonné jednotky, například dieselové motory nebo elektrifikované železniční tratě, ale i přesto se dnes stále po kolejích prohání nostalgické vlaky s parními lokomotivami a můžeme si tudíž tuto zvláštní dopravní éru znovu připomenout.
Parní stroj byl na svou dobu výjimečný vynález, parní pohon měl takovou sílu, že dokázal rozpohybovat lokomotivu tak, že snadno překonala rychlostní hranici 220 km za hodinu. Umíte si představit takový obrovský výkon, co musel zvládnout parní kotel? Podmínkou k tomu, aby to bylo vůbec uskutečnitelné, je hutní výroba, která dodává do strojírenského průmyslu kotlovou ocel.
Jde o speciální materiál, vysoce odolný vůči namáhání při vysokých teplotách a tlacích, a že jde o kvalitní výrobek, o tom svědčí dlouhá životnost parních lokomotiv. Kotlová ocel se i dnes používá, a to nejen pro parní kotle lokomotiv, ale i pro parní turbíny, letecký a automobilový průmysl (konstrukce motorů) a také pro tlakové nádoby a kompresory. Hutnictví železa má v naší zemi mnohaletou tradici a nemělo by vás tedy překvapit, že kromě kotlové oceli se zde vyrábí i nerezové materiály, ložiskové oceli, nízkouhlíkové legované oceli, pružinové oceli a samozřejmě i běžný konstrukční a také nástrojový materiál pro rozmanitou strojírenskou výrobu.